Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lithium na Cínovci aneb Nenechme si rozvrtat republiku, aniž bychom z toho něco měli

20. 07. 2017 13:20:49
Češi ze svého bohatství musí něco mít! Měla by se o těžbu lithia starat státní firma? Jaké poplatky bychom měli zavést, aby to pro nás bylo výhodné? A nevedou tyto otázky spíš jen k iluzi, které padne za oběť jen český občan?

Bylo, nebylo, před devatero řekami, v devateru hor, kterým se přezdívalo Krušné, panoval blažený klid. Až jednoho dne do kraje zavítala firma Geomet, která chtěla v oblasti začít hlubinně těžit lithium.

Takto většinou nezačíná pohádka. A ono to vskutku pohádkové není. A proč? Protože lidé začali brzy vykřikovat:

Nenechme si rozvrtat republiku, aniž bychom z toho něco měli! Na těžbu lithia je třeba zavést poplatky! O těžbu by se měla starat státní firma.

Dnes, jak vidíme, se odevšad řinou podobná prohlášení. A tak je to přeci velmi správně! Nebo snad ne?

O tom, že se musí předejít jakémukoli vyvlastňování, že by firma měla být povinována získat povolení k těžbě přímo od občanů, že by jim měla poskytnout patřičné odškodnění, způsobené případným znečištěním životního prostředí, nemohou být na poli etiky vedeny žádné spory.

Ale jak by to bylo v případě tvrzení, že by důl měl náležet státu?

Nejprve bych chtěl podotknout, že pojem vlastnictví státu nelze chápat jako na hony vzdálený koncept vlastnictví nás všech. Nevím tedy, jak vám, drazí čtenáři, ale ještě se mi nestalo, že by mi ze zisků státních podniků přicházely nějaké dividendy. Zato vím, že výstavba takového dolu spolu s potřebnou infrastrukturou něco stojí. Dokonce jen málo největších těžebních společností je schopno něco podobného financovat na vlastní pěst. A kdo všechnu tu státní parádu bude platit? Nejspíše vy a já z našich daní, aniž bychom z toho cokoli měli. V jiném případě se stát zase jen o cosi více zadluží, abychom se opět nemuseli bát, že by se náš dluh na obyvatele, tedy přes 170 000 Kč, náhodou snížil.

Někdo však může namítat, že se jedná hlavně o investici do budoucna. Komu však bude přidělena správa dolu? I kdyby to nebyl nikdo další ze synáčků či blízkých příbuzných vládních představitelů, nic nenasvědčuje tomu, že by takový státem řízení podnik opravdu přišel do správných rukou, jinak řečeno, že bychom nemuseli opět z našich daní financovat další prodělečnou aktivitu.

Není třeba zacházet nijak daleko v argumentaci, abychom zjistili, že u případných právních sporů nemá malý občan proti obrovskému státnímu aparátu jakoukoli šanci, stejně jako tomu bylo za minulého režimu.Újmy způsobené jednotlivcům z důvodu znečištění jsou pak jednoduše přehlíženy. Pokud však chceme, aby se v Krušných horách, tak jako kdekoli jinde po republice, blýskalo na ještě krušnější zítřky, pak tedy s chutí do toho! Vybudujme státní podnik!

Samozřejmě nyní chápeme, že by lithiový důl ve státním vlastnictví přinesl více zla než užitku.

Proč by nám však cizí firma neměla odvádět poplatky z těžby? Necháme jim snad naše suroviny jen tak zadarmo?

Než začneme odpovídat na tuto otázku, připomeňme si, že výstavba dolu skutečně není levná záležitost. V peruánském regionu Ancash přesáhly celkové náklady pro otevření dolu na měď a zinek Antamina 2 miliardy dolarů, z čehož více než polovina byla financována půjčkou u velkých bank. Tyto náklady se měly vrátit teprve za 10 let, což tedy nějakému okamžitému poklesu cen mědi nenasvědčovalo.

Představme si však, že na těžbu při tom všem ještě uvalíme desetiprocentní poplatek. Poněvadž je těžař nucen brát tento poplatek v potaz, logicky se zvýší i cena prodávaného lithia o 10%. A na čem se toto zvýšení cen promítne? Opět pouze na tom, že my, občané, budeme muset platit více za všechny produkty, k jejichž produkci je lithium potřebné. Konkrétně tedy za baterie, notebooky, smartphony, stejně jako za nespočet dalších věcí, jež dennodenně využíváme. Tyto naše peníze, které zaplatíme navíc, se tedy ve své podstatě o moc neliší od daní, s nimiž už stát nakládá, jak uzná za vhodné, zatímco my můžeme jen přihlížet, jak se naše kapsy vyprazdňují.

O tyto výrobky však nemají zájem pouze čeští občané. Pakliže se v případě českých občanů jedná v jisté inaparentní formě o daně, v případě cizinců se jedná přímo o clo, které jsou nuceni platit českému státu.

Co je na tom však špatně? Bezpochyby je možno argumentovat, že jiné státy uvalují podobné těžební poplatky, čímž uměle zvyšují ceny všech produktů. Proč bychom to neměli dělat také?

Odpovědět na tuto otázku může už jenom čtenář dle svého vlastního světonázoru. Pokud chceme žít ve světě uměle zvyšovaných cen, kde jeden stát okrádá občany své i jiného státu, aby byly tyto následně nabyté peníze rozplýtvány tak, že z nich řadový občan nic nemá, pak tedy uvalme na těžbu poplatky. Chceme-li však žít ve světě, kde je moc států minimální, kde s cenami není obdobným způsobem manipulováno, a tím pádem mohou být spravedlivé pro občany jakékoli národnosti, včetně té naší, pak zapomeňme na těžební poplatky. To hlavní, na co je třeba brát zřetel, je svobodná vůle občanů, jež těžba zasáhne, jejich souhlas s těžbou a následné odškodnění dle jednotlivých úmluv.

Autor: Pavel Vítek | čtvrtek 20.7.2017 13:20 | karma článku: 14.59 | přečteno: 851x

Další články blogera

Pavel Vítek

Charitativní společnost Oxfam by byla třetí nejbohatší zemí na světě

Na světě má pouhých osm lidí více peněz než celá půlka světové populace! Těmito penězi si pak doma vycpávají matrace, čímž ochuzují nás všechny! Že je to šílené? Ale přesně o tom nás chce charitativní společnost Oxfam přesvědčit.

28.7.2017 v 17:31 | Karma článku: 20.27 | Přečteno: 883 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Zdeněk Trinkewitz

Naše vládnoucí banda vede Česko do pekla řeckého bankrotu

Vládnoucí Sobotkova koalice „Bratrstva kočičí pracky“ v posledních křečích předvolebního boje jde řeckou cestou a rozhazuje peníze z prošustrované státní kasy.

23.9.2017 v 13:47 | Karma článku: 28.31 | Přečteno: 1271 | Diskuse

Jan Lunga

Mzdy v EU – jak je možné manipulovat s lidských myšlením v otázkách mezd

Je až k pláči, jak jsou lidé dopleteni v tom, jak se jim žije a jak se žije jinde a to na základě ukazatele průměrných příjmů.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 30.91 | Přečteno: 4746 | Diskuse

Jan Ferenc

Mzda a výdělek řidičů

Mzdy řidičů mezinárodní kamionové dopravy jsou oblíbeným debatním tématem. Trvá to něco přes dva roky, od doby, kdy některé západoevropské země s Francií v čele začaly kušnit, že čeští řidiči vydělávají málo.

22.9.2017 v 21:03 | Karma článku: 20.94 | Přečteno: 773 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Zelení: Prý přijdou apokalyptické davy nezaměstnaných

Taky patříte k těm, kdo na poslední chvíli žhaví mozkové závity a ne a ne se rozhodnout, které straně to tam zhruba za měsíc hodit? Možná jste se tak jako řada jiných rozhodli, že s velkými stranami už nechce mít nic společného.

22.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 44.40 | Přečteno: 7184 | Diskuse

Eva Kislingerová

Z pohledu ekonoma postrádá fotbal logiku!

Jsem si jista, že v životě existují důležitější věci, než je fotbal. Přesto není sporu o tom, že minulý týden byl pro mnoho Pražanů ve znamení derby, ve kterém nakonec Slavia porazila Spartu 2:0.

21.9.2017 v 22:16 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 432 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 867

Jsem absolvent Lycée Carnot v Dijonu. Ve volném čase se zabývám myšlenkami rakouské školy ekonomie, historií a lingvistikou. Příležitostně překládám i ekonomicky zaměřené texty z různých evropských jazyků. Některé z nich publikuji i na stránky Rothbardova institutu:

https://www.facebook.com/Rothbard%C5%AFv-Institut-1335116396596328/?fref=ts.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.