Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Charitativní společnost Oxfam by byla třetí nejbohatší zemí na světě

28. 07. 2017 17:31:55
Na světě má pouhých osm lidí více peněz než celá půlka světové populace! Těmito penězi si pak doma vycpávají matrace, čímž ochuzují nás všechny! Že je to šílené? Ale přesně o tom nás chce charitativní společnost Oxfam přesvědčit.

Překlad článků Nierówności nierównościom nierówne, z bogactwem jest podobnie" a „Oxfam's Hypocrisy on Private Wealth" Mateusza Machaja a Mateusza Benedyka

Před nějakou dobou podala charitativní organizace Oxfam výkaz ohledně světové nerovnosti. Ve skutečnosti se však nejedná o žádnou objektivní zprávu, jelikož její obsah spočívá na ekonomických nesmyslech, zproštěných jakékoli empirické báze. Dané informace se zakládají na externím zdroji: Credit Suisse Report. Naznačují, že se svět zmítá v chudobě, zatímco jen na několika určitých místech se lidé topí v bohatství. To samozřejmě vedlo i k vykřičeným prohlášením v médiích o tom, jak může být 8 lidí na světě bohatších než celá polovina světové populace dohromady.

Informace a jejich interpretace

Pokud se podíváme na data z Credit Suisse Global Wealth Databook, můžeme si povšimnout, že jakákoli osoba žijící v jedné ze zemí OECD může být o dost bohatší než zbytek světové populace.

Pouze se 700 korunami už jste tedy bohatší než 10% světové populace a s 5 600 korunami už předčíte celých 20%. Pokud máte kolem 50 tisíc, jste bohatší než polovina světové populace.

Nerovnost nezpůsobuje chudobu

Otázka zůstává stejnou: Jestliže přidáte na svůj bankovní účet 700 Kč, znamená to, že jste způsobili extrémní chudobu 10% světové populace? Tohle se nám snaží Oxfam ve své předpojaté pseudo-ekonomické analýze ukázat.

Oxfam by si měl zamést před vlastním prahem

Na organizaci samotnou se však "nějakým způsobem" její bohabojné kázání nevztahuje. Jedná se o nadaci, která funguje díky ročním příjmům a ziskům z investovaného kapitálu. Nijak se tímto neodlišuje od běžných společností na trhu, třebaže jediný rozdíl je v tom, že formálně neplatí dividendy ze své činnosti, ale utrácí je na svých projektech. Přesto ale pracuje, stejně jako prakticky každá entita na trhu, na tom, aby rozšířila svou činnost na konkrétní sektor a rozšířila hodnotu svého celkového jmění. Podívejme se tedy, jak vypadá celkové jmění oddělení Oxfamu ve Spojených státech v porovnání s ostatními zeměmi.

Podle jejich finančního výkazu se čistá hodnota aktiv Oxfamu US pohybuje kolem 69 milionů dolarů (po sečtení všech oddělení na světě by to samozřejmě bylo o mnoho více). To znamená, že se svými aktivy je právnický subjekt Oxfam bohatší než 99.7% světové populace. Někdo by mohl namítat, že se jedná pouze o právnický subjekt, a nikoliv o fyzickou osobu. Ale co na tom? Peníze jsou přeci peníze, ne? Pouze konstatujeme, že jmění Oxfamu přesahuje majetek 99,7% populace. A to už je dost slušná koncentrace kapitálu!

Samozřejmě lze tato aktiva rozdělit na počet zaměstnanců (kolem 351). Na hlavu je výše aktiv stále skoro 200 tisíc dolarů, což je tedy více, než má 92,5% světové populace.

Nakonec můžeme změřit onen jistý roční příjem Oxfamu US. Podle platových výkazů, kompenzací a benefitů dalších zeměstnanců se potýkáme s částkou 34 milionů za rok (neboli 38% budgetu). To tedy v podstatě znamená, že roční příjem na hlavu je roven skoro 97 500 dolarům. Z toho tedy lze usoudit, že Oxfam US by byl třetí nejbohatší zemí na světě. Konkurovat jim pak může jen Katar a Lucembursko. Oxfam, který má vytvářet dlouhotrvajícího řešení světové chudoby, hladu a nespravedlnosti, se na ní tedy, podle své vlastní argumentace, sám podílí!

Teď si samozřejmě pohráváme s argumenty demagogů. To, že je někdo bohatý, zatímco někdo jiný dře bídu, neznamená, že jsou ti dva provázáni jakoukoli příčinnou vazbou. Kdyby měla společnost Oxfam čelit nařčení z toho, že je tak majetná, jistě by namítala, že zaměstnává cenné a chytré lidi, což něco stojí.

Přesně tak! To samé dělá přeci i těch 8 lidí, kteří mají více majetku ve srovnání s půlkou světové populace, mezi nimiž máme například Zuckerberga, jenž vytvořil nejpopulárnější sociální síť v historii, Jeffa Bezose, který stál při zrodu Amazonu, nebo také Billa Gatese, jehož přínos pro podnikání v IT je značný (kupodivu je Gates i jedním z hlavních sponzorů Oxfamu). Tito podnikatelé učinili pro obohacení milionů lidí mnohem víc, než kdy bude Oxfam vůbec schopen.

Spíše tedy potřebujeme více podnikatelů, kteří by se rovnali těmto 8 jednotlivcům, aby svým úsilím snížili chudobu a obohatili naši společnost. Je vcelku ironické, že Oxfam potvrzuje, jak mezi lety 1988 a 2011 zaznamenali lidé z příjmových decilů od 1 do 8 mnohem vyšší vzrůst příjmů než lidé z 9. a 10. decilu, tedy ono nechvalně známé jedno procento nejbohatších lidí.

V každém případě těchto 8 nejbohatších lidí tedy nijak neochuzuje ty nejchudobnější. Ve skutečnosti dělají pravý opak, brázdí cestu budoucímu růstu pro všechny.

Závěr

Je načase, aby si Oxfam konečně uvědomil, že naše lidská společnost nepředstavuje nutně hru s nulovým součtem. Tou se však může stát, jestliže vláda bere peníze člověka A a dává je člověku B, aniž by docházelo k jakékoli dobrovolné výměně. Na skutečně volném trhu tato nedokonalost neexistuje.

Interpretace, kterou Oxfam vtiskl informacím shromážděným bankovní skupinou Credit Suisse, je založena na špatných ekonomických znalostech. Jistě to sami intuitivně ví, jelikož vlastní spoustu peněz v aktivech, jež používají. Proč to však dělat? Proč koncentrovat miliony dolarů ve formě aktiv, když je na světě tolik chudoby? Patrně věří v nějaký druh hodnototvorného procesu, kterého může být dosaženo koncentrací a následným spravováním těchto aktiv. Jinými slovy, cení si svého soukromého vlastnictví a zkouší ho dobrým způsobem využít.

Možná se budete divit, vážení lidé z Oxfamu, ale tohle je přesně to, co úspěšní podnikatelé dělají. Neuvěřili byste, kolik skvělých a hromadně vyráběných věcí si díky tomu můžete pořídit levněji.

Autor: Pavel Vítek | pátek 28.7.2017 17:31 | karma článku: 21.21 | přečteno: 916x

Další články blogera

Pavel Vítek

Proč je třeba vypálit Prahu, abychom snížili nezaměstnanost – Bohatství podle F. Bastiata

Dnešní svět je plný nepravostí. Všude se to jen hemží hříšnými službami jako Uber, které jsou dílem samotného Satana! Nové vynálezy nás připravují o práci a volný trh snižuje její hodnotu.

23.10.2017 v 15:59 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 613 | Diskuse

Pavel Vítek

Lithium na Cínovci aneb Nenechme si rozvrtat republiku, aniž bychom z toho něco měli

Češi ze svého bohatství musí něco mít! Měla by se o těžbu lithia starat státní firma? Jaké poplatky bychom měli zavést, aby to pro nás bylo výhodné? A nevedou tyto otázky spíš jen k iluzi, které padne za oběť jen český občan?

20.7.2017 v 13:20 | Karma článku: 14.87 | Přečteno: 878 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Eva Kislingerová

Přebytkový rozpočet: Není všechno zlato, co se třpytí

Jak bylo napsáno v médiích, Praha bude (snad) i v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Často slýcháme, že stát hospodaří s deficitem, jaká je to hrůza.

23.11.2017 v 20:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Evžen Korec

Útok ČNB na bydlení má první oběť: Hypotéky začaly zdražovat

České komerční banky zareagovaly na krok České národní banky (ČNB), která na začátku listopadu zvýšila základní sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.

23.11.2017 v 9:33 | Karma článku: 9.91 | Přečteno: 437 | Diskuse

Petr Havránek

Chcete babišovku?

Po celá staletí se "štamgast" vyznačoval právem mít svoji židli u vyhrazeného stolu, kam by si nikdo z běžných nebo náhodných hostů nedovolil sednout. Tato místa byla často ozdobena vtipným nebo rádobyvtipným označením.

23.11.2017 v 9:14 | Karma článku: 18.11 | Přečteno: 696 | Diskuse

Luboš Smrčka

Hledání jehly v ruské kupce sena

Prezidenta Miloše Zemana doprovází na ruské cestě největší podnikatelská mise se zástupci 132 společností. Očekává se podpis kontraktů za 20 miliard korun. To jsou jakoby oslnivá čísla. Popravdě ale málo významná.

23.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 9.75 | Přečteno: 353 | Diskuse

Martin Dočekal

Pochopte principy svěřenských fondů

Ochrana a správa majetku prostřednictvím svěřenského fondu patří v západních zemích k běžným službám. Na našem trhu je situace odlišná. Mnoho lidí tápe, jakým způsobem tyto fondy vůbec fungují a jaké je jejich použití v praxi.

22.11.2017 v 16:53 | Karma článku: 6.61 | Přečteno: 277 |
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 802

Jsem absolvent Lycée Carnot v Dijonu. Ve volném čase se zabývám myšlenkami rakouské školy ekonomie, historií a lingvistikou. Příležitostně překládám i ekonomicky zaměřené texty z různých evropských jazyků. Některé z nich publikuji i na stránky Rothbardova institutu:

https://www.facebook.com/Rothbard%C5%AFv-Institut-1335116396596328/?fref=ts.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.